Fantastika má mnoho tváří. Kniha s dlouhým názvem Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy nabízí jednu z těch méně obvyklých – lehké, nadýchané a pohádkově laděné čtení. Nenáročná kniha s mnoha kouzelnými momenty a trochou poučení, nic víc, nic méně.

Jak asi bude vypadat svět za 160 let? Tuhle otázku si pokládají nejen snílci či vizionáři, ale také spisovatelé sci-fi. Mezi ty posledně jmenované patří rovněž Zuzana Strachotová. Autorka dvoudílné dystopie Devět dní a Devět nocí, milovnice anime a fanynka hry Cyberpunk 2077 nás ovšem tentokrát ve své novince Vypůjčený čas nezve do válkou zničeného postapo světa, ale do megapole zářící milióny světel, v níž vedle sebe šťastně žijí lidé a bioroidi (uměle vytvořené bionické organismy). Nastal věk blahobytu a prosperity. No, jak se to vezme.

Věci se prostě dějí. Jen blázen by v nich hledal vzorce nebo dokonce záměr. Jenže co když existuje hra, o které ví jen pár vyvolených a která zasahuje do našich každodenních životů? Co když nejste jen dostatečně dobří hráči a nedokážete odhalit dobře ukryté stopy a nápovědy? Možná stačí jen pozorněji koukat kolem. Možná. A nebo je to všechno nesmysl.

Na návštěvu do jiného kraje zve stejnojmenná antologie povídek všech možných fantastických žánrů. Těšit se můžete na pestrý žánrový koktejl – od epické fantasy, arcanepunku, retellingu, přes kyperpunk, magický realismus až po horor. Spojovat by je mělo jedno slovo – moderní.

Michaela Merglová je samé překvapení. Přesto, že čtenáři mají její jméno spojeno s fantasy meč a magie, střihla si tato autorka v antologii Krásky a vetřelci úspěšný výlet do žánru sci-fi a nyní se dost nečekaně vydává do vod psychologického thrilleru s prvky fantastiky. A vězte, že ani tahle cesta mimo obvyklou „škatulku“ není slepá ulička – Merglová stvořila přemýšlivý detektivní příběh plný palčivých témat, který to do čtenáře emocionálně napere!

Nevyzpytatelné jsou cesty osudu, stejně jako cesty zaklínače Torwolfa. Ta poslední ho zavede na daleký sever, do zemí ledu a sněhu, kde má stanout tváří v tvář mocnému nepříteli. Jenže do té doby ještě připadne mnoho sněhu a bude vypito mnoho korbelů – a kdo ví, co osud nachystá dalšího…

Neznámý žalm pokračuje tam, kde první kniha skončila. Desmond zachránil Callie ze spárů šíleného krále Karnona, ale mučení se na ní podepsalo. Kromě svého traumatu musí Callie čelit i vílímu dvoru, protože je Desmondovou družkou, což z ní činí královnu jeho dvora. Ne všichni jsou z jejich vztahu nadšení, protože Callypso je člověk, ale přece jen se najde několik jednotlivců, kteří doslova a do písmene na tuhle chvíli čekali staletí. Jedním z plusů jejího pobytu v Říši noci je, že konečně poznává jinou stránku své spřízněné duše – byť je trochu temnější a o dost manipulativnější než sama čekala. Desmond byl vždy tajnůstkářský co se jeho minulosti týkalo a Callypso chce vědět všechno.