Franze Kafku dnes – možná trochu paradoxně – vnímáme jako symbol Prahy 20. století, města rozpolceného, mytizovaného, úzkostného i magického. Antologie Proměny Kafkovy Prahy byla vydána u příležitosti stého výročí jeho úmrtí a celkem 12 českých autorů mu v ní skládá hold.
Po předchozích zkušenostech má člověk občas trochu strach zpovídat autory hororu – když v knihách čtete, co všechno žije v jejich hlavě… Ale nakonec jsme ostych z Lucie Tringelové Kaňové překonali, a na světě je velmi milý rozhovor. A mimochodem, chvílemi jsme měli pocit, že Lucie má z našich otázek snad ještě větší respekt než my původně z ní.
Pro Markétu byla Hanka jako sestra. Její smrt proto nese velmi těžce, a odmítá se smířit s tím, že se jednalo o sebevraždu. S přibývajícím časem se totiž tahle teorie hroutí jako domeček z karet, protože se ukazuje, že jsou věci, které lidé odmítají vidět a uvěřit jim. Věci, které trpělivě číhají.
Ve druhé, závěrečné části rozhovoru pokračují nejen otázky, proč je dobrý (nebo špatný) nápad psát knihu ve dvou, kdy je čas padnout si kolem krku a jak jeden druhého nejsnadněji zničit… Ale oba autoři se zamyslí i nad svými úspěchy, neúspěchy a rolí autorů vůbec. A nemůže chybět ani lákání na chystanou knihu, Hrabání v popelu.
Chtěli jste někdy vědět, jak dva dost odlišní autoři zvládnou psát ve dvou, ale báli jste se zeptat?
Měli jste se asi bát víc, protože Karel Doležal a Ladislav Klimeš vás provedou úskalími spolutvorby do nejmenšího detailu, a dozvíte se i to, co jste vědět nikdy nechtěli a zkusíte rychle zapomenout. A také nahlédnete pod pokličku věcí chystaných, kde to pořádně bublá.
Zkrátka: čekejte velmi svérázný dvojrozhovor, který (podobně jako příběhy jeho tvůrců) je šílený, ale zároveň mu nechybí hloubka!
V úvodní části tohoto článku, který vyvrcholí dvojrozhovorem se dvěma výraznými talenty české literární scény, se blíže seznámíte s hlavními protagonisty – Karlem Doležalem a Ladislavem Klimešem.
Představíme vám jejich samostatnou, ale především společnou tvorbu, a nahlédneme i do jejich zájmů a koníčků – ať už řečí vázanou, nebo tou zcela nevázanou.
Lidé po generace žijící na jednom určitém území mají své historky a pověsti vztahující k místům, kde žijí, i relativně blízkému či vzdálenějšímu okolí. Vždy v nich figuruje i nějaké to místo zlověstné, zapovězené, na němž se dějí zlé věci všem, kteří nedbají varování a na takováto místa lehkovážně vstoupí…
O Františku Frantovi lze bez přehánění prohlásit, že je mužem, který má renomé. Jeho jméno je známé nejen galérce po celém světě, ale především čtenářům milujícím dobrodružné příběhy tohoto sympatického drsňáka. Tentokrát se podíváme do dvacátých let a společně budeme brázdit Středomoří.
Máte deti? Stále ste nestratili kus svojej detskej duše? Ak ste odpovedali áno, tak vás určite poteší trošku mysteriózna kniha Hvězdná hlídka – Stíny nad Malinovým vrchem. Je to milé, chvíľami temné, rozprávanie o tom, kam vás môže zaviezť túžba niečím sa presláviť. Možno aj takým objavením novej hviezdy…
Těžká mračna se ženou oblohou. A Rebeka k nim upíná oči v neblahém očekávání. Nebojí se bouřky, bojí se toho, co se v oněch mračnech ukrývá. Bojí se zubů, drápů a odporných zubatých mord. Tahle bouřka totiž může být pro mnohé osudná.